Aktuality AK

Po snímku Neptunu publikovaného v roce 2022 pořídil kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) úžasný snímek dalšího ledového obra sluneční soustavy, planety Uran. Nový snímek zachycuje dramatické prstence i jasné útvary v atmosféře planety. Data z Webbova teleskopu demonstrují bezprecedentní citlivost observatoře na nejslabší zaprášené prstence, které kdy byly zobrazeny pouze dvěma dalšími zařízeními: sondou Voyager 2 při průletu kolem planety v roce 1986 a observatoří Keck s pokročilou adaptivní optikou.

Nový výzkum poskytuje silné důkazy o sopečné činnosti na Venuši. Studie identifikovala více než jeden kilometr čtvereční sopečný kráter, který změnil tvar a rostl během osmi měsíců v roce 1991. Takové změny jsou na Zemi spojeny s vulkanickou činností, buď prostřednictvím erupcí nebo pohybu magmatu, které způsobují kolaps a expanzi stěn kráterů. Tento objev nabízí nový náhled do geologie Venuše, sesterské planety Země, která, přestože je podobná velikostí a hmotností, postrádá deskovou tektoniku.

Vzhledem ke svému potenciálu pro využití zdrojů in-situ budoucími průzkumnými misemi na Měsíc a dalšími vesmírnými projekty přitahuje měsíční povrchová voda značnou pozornost. Nyní výzkumná skupina vedená profesorem Sen Hu z Ústavu geologie a geofyziky (IGG) Čínské akademie věd (CAS) zjistila, že impaktní skleněné kuličky v měsíční půdě nalezené sondou Chang'e-5 (CE5) obsahují určité množství vody.

Nová mise NASA k obřímu měsíci Saturnu – Titanu – má odstartovat v roce 2027. Až dorazí v polovině 30. let 20. století k cíli, zahájí cestu objevů, která by mohla přinést nové chápání vývoje života ve vesmíru. Tato mise nazvaná Dragonfly ponese přístroj nazvaný Dragonfly Mass Spectrometer (DraMS), který má vědcům pomoci zdokonalit se v chemii při práci na Titanu. Může také vrhnout nové světlo na druhy chemických kroků, ke kterým došlo na Zemi a které nakonec vedly ke vzniku života, nazývaného prebiotická chemie.

Astronomové učinili s pomocí nových infračervených měření převratný objev. Tým mezinárodních výzkumníků, včetně geologů z univerzity v Heidelbergu, identifikoval dříve neznámou třídu asteroidů. Pomocí infračervené spektroskopie byli vědci schopni charakterizovat tato malá nebeská tělesa. Nově objevené asteroidy se nacházejí v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a jsou podobné trpasličí planetě Ceres – tedy bohaté na vodu. Počítačové simulace naznačují, že tyto asteroidy byly přesunuty do současné polohy v pásu asteroidů krátce po svém vzniku v důsledku složitých dynamických procesů ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

Od svého startu v roce 1990 je Hubbleův vesmírný teleskop HST meziplanetárním pozorovatelem počasí, který dohlíží na převážně plynné vnější planety a jejich neustále se měnící atmosféru. Mise kosmických sond NASA k vnějším planetám nám poskytly krátkodobý detailní pohled na tyto atmosféry, ale Hubbleova ostrost a citlivost udržuje současný pohled na kaleidoskop komplexních aktivit planet v průběhu času.

Vzorky z asteroidu Ryugu odebrané japonskou sondou Hayabusa 2 obsahují dusíkaté organické sloučeniny, včetně nukleobáze uracil, která je součástí RNA. Výzkumníci analyzovali vzorky asteroidu Ryugu shromážděné kosmickou sondou Hayabusa 2 Japonské vesmírné agentury JAXA a našli uracil – jednu z informačních jednotek, které tvoří RNA, molekuly, které obsahují pokyny pro stavbu a provoz živých organismů. Ve stejných vzorcích byla detekována také kyselina nikotinová, známá také jako vitamín B3 nebo niacin, který je důležitým kofaktorem metabolismu v živých organismech.

Zachování vodního ledu v mělkých hloubkách a nízkých zeměpisných šířkách na Marsu by mělo významné důsledky jak pro vědecký výzkum, tak pro budoucí pilotovaný průzkum. Během 54. konference o lunárních a planetárních vědách, která se konala ve Woodlands v Texasu, vědci oznámili převratný objev reliktního ledovce poblíž rovníku Marsu. Tento ledovec se nachází ve východním Labyrinthus Noctis na souřadnicích 7° 33′ jižní šířky, 93° 14′ západní délky a jeho objev je významným ukazatelem přítomnosti povrchového vodního ledu na Marsu v nedávné historii, a to i v blízkosti rovníku. Toto zjištění také naznačuje potenciální existenci ledu v mělkých hloubkách v regionu, což by mohlo mít zásadní důsledky pro budoucí pilotovaný výzkum.

Vzácný pohled na Wolf-Rayetovu hvězdu – patří mezi nejzářivější, nejhmotnější a nejsnadněji detekovatelné známé hvězdy – byl jedním z prvních pozorování provedených vesmírným teleskopem Jamese Webba (JWST) v červnu 2022. Webbův teleskop ukazuje hvězdu WR 124 v bezprecedentních detailech pomocí výkonných infračervených detektorů. Hvězda je 15 000 světelných let daleko a její poloha se promítá do souhvězdí Šípu (Sagitta).

Nový objev vrhá světlo na velmi rané supermasivní černé díry. Astronomové z University of Texas a University of Arizona objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších galaxií známých ve velmi raném vesmíru. Objev galaxie a černé díry v jejím středu poskytuje nová vodítka ke vzniku vůbec prvních supermasivních černých děr. Nová práce byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.