Aktuality AK

Raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX s kosmickou sondou Psyche byla vypuštěna ze startovacího komplexu 39A v pátek 13. října 2023 v Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Sonda poletí ke stejnojmennému asteroidu bohatému na kovy obíhajícímu kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem, aby studovala jeho složení. Sonda také nese demonstrační technologii Deep Space Optical Communications, která otestuje laserovou komunikaci za drahou Měsíce. Laserová komunikace by mohla podporovat budoucí průzkumné mise tím, že poskytuje větší šířku pásma pro přenos dat než tradiční radiofrekvenční komunikace.

Studium vzorku z planetky Bennu by mohlo pomoci odpovědět na to, jak se voda dostala na Zemi a jak vznikl život. Dne 24. září tohoto roku se na padáku sneslo k Zemi pouzdro NASA nesoucí vzácnou schránku materiálu ukořistěného z asteroidu. Vesmírná agentura nyní odhalila snímky a předběžnou analýzu vesmírných hornin, které nalezla po zvednutí víka této kapsle.

Institut Nielse Bohra navrhuje použít kilonovy (výbuchy ze splývajících neutronových hvězd) k řešení nesrovnalostí v měření rychlosti rozpínání vesmíru. Počáteční výsledky jsou slibné, ale pro ověření je potřeba více případů. V posledních letech se astronomie ocitla v mírné krizi: Přestože víme, že se vesmír rozpíná, a přestože víme přibližně jak rychle, dva primární způsoby měření této expanze se neshodují. Nyní astrofyzici z Niels Bohr Institute navrhují novou metodu, která může pomoci vyřešit tento problém.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude vyřazena z provozu v roce 2030 po více než 32 letech nepřetržité služby. Přirozeně vyvstávají otázky, co nahradí tuto stanici, která sloužila jako bašta pro životně důležitý výzkum a mezinárodní spolupráci ve vesmíru. Čína v minulosti naznačila, že její vesmírná stanice Tiangong („nebeský palác“) bude nástupcem a rivalem ISS a nabídne astronautům z jiných zemí alternativní platformu pro provádění výzkumu na nízké oběžné dráze. V rámci toho Čína nedávno oznámila plány na zdvojnásobení velikosti Tiangongu v příštích letech.

Tryptofan patří mezi 20 životně důležitých aminokyselin nezbytných pro syntézu bílkovin, které jsou klíčové pro vývoj života na Zemi. Tato aminokyselina vytváří mnoho spektrálních rysů v infračervené oblasti, jak již dříve charakterizovala Susana Iglesias Groth, výzkumnice IAC. „Vzhledem ke spektrálnímu pokrytí v infračervené oblasti a velké spektroskopické databázi ze Spitzerova dalekohledu byla tato aminokyselina zřejmým kandidátem na hledání ve vesmíru,“ vysvětluje astronomka.

Pomocí observatoře H.E.S.S. (High Energy Stereoscopic System) v Namibii vědci detekovali výjimečně vysokoenergetické gama paprsky z pulsaru Vela, což zpochybňuje zavedené teorie o pulzních gama paprscích z takových hvězd. Tyto gama paprsky s energetickými hladinami 200krát intenzivnějšími než jakákoliv předchozí pozorování z pulsaru Vela přiměly výzkumníky k přehodnocení mechanismů, které stojí za tak silnými emisemi. Observatoř H.E.S.S. zaznamenala fotony z pulsaru Vela o energii 20 teraelektronvoltů.

Astronomové používající vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) zveřejnili úžasné nové snímky mlhoviny v Orionu, difuzní mlhoviny nacházející se přibližně 1350 světelných let daleko v souhvězdí Orionu. Úvodní obrázek z Webbovy kamery NIRCam ukazuje mlhovinu v Orionu, její hvězdy a mnoho dalších objektů v bezprecedentním vysokém rozlišení v oboru blízkého infračerveného záření. Mnoho mladých hvězd je obklopeno hustými disky plynu a prachu, kde se mohou vytvářet planety. V jiných případech jsou tyto disky ničeny intenzivním ultrafialovým zářením a silným větrem z nejhmotnějších hvězd v oblasti.

Planetologové už dávno vědí, že Merkur se zmenšuje po miliardy let. Přestože se jedná o planetu nejblíže Slunci, její nitro se ochlazuje, protože vnitřní teplo uniká pryč. To znamená, že hornina (a v ní i přítomný kov), ze které se skládá, se musí mírně smrštit. Není však známo, do jaké míry se planeta dnes stále zmenšuje – a pokud ano, jak dlouho to pravděpodobně bude pokračovat. Nyní nový článek, publikovaný v Nature Geoscience, nabízí nový pohled.

Důkazy o extrémním úbytku hmoty před výbuchem u nedávno objevené supernovy naznačují, že v posledním roce života hvězdy se toho může stát mnohem více, než se dříve myslelo. Nově objevená blízká supernova, jejíž hvězda v roce před explozí vyvrhla hmotu odpovídající hmotnosti Slunce, zpochybňuje standardní teorii hvězdného vývoje. Nová pozorování dávají astronomům lepší pohled na to, co se děje v posledním roce před smrtí a výbuchem hvězdy.

Díky nejnovějšímu satelitnímu katalogu družice Gaia od Evropské kosmické agentury (ESA) dosáhl mezinárodní tým vedený astronomy z pařížské observatoře – PSL a CNRS nejpřesnějšího měření hmotnosti Mléčné dráhy. Tato studie otevírá důležité otázky v kosmologii, zejména o množství temné hmoty obsažené v naší Galaxii.