Aktuality AK

Ukázalo se, že tři nové rychlé rádiové záblesky FRB – Fast Radio Bursts – objevené teleskopem Westerbork pronikly skrz halo naší sousední galaxie Triangulum (v souhvězdí Trojúhelníku). Neviditelné elektrony v této galaxii přitom deformovaly FRB. Z ostrých, nových, živých snímků mohli astronomové poprvé odhadnout maximální počet neviditelných atomů v galaxii Triangulum.

Inspirována renesanční vizí Leonarda da Vinciho, NASA v současnosti připravuje svůj vědecký návrat do atmosféry a na povrch Venuše pomocí mise známé jako DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gass, Chemistry and Imaging – Hluboká atmosféra Venuše, zkoumání vzácných plynů, chemie a zobrazování).

Evropská sonda odstartovala v pátek 14. 4. 2023 na téměř desetileté putování za průzkumem Jupiteru a tří jeho ledových měsíců, které by mohly obsahovat vodní oceány pod ledovou kůrou. Cesta začala perfektním ranním startem evropské rakety Ariane 5 z Francouzské Guyany na pobřeží Jižní Ameriky. Po několika napjatých minutách kontroloři zachytili první signály z kosmické sondy.

Vzácná a bizarní kosmická událost zahrnující tři masivní černé díry vedla k objevu bezprecedentního jevu: supermasivní černé díry pohybující se neuvěřitelnou rychlostí a za sebou zanechávající 200 000 světelných let dlouhou stopu novorozených hvězd. Tato mimořádná stopa formování hvězd, náhodně zachycená Hubbleovým vesmírným teleskopem HST, je výsledkem černé díry, která se řítí mezigalaktickým prostorem a spouští novou tvorbu hvězd, když naráží na plyn před sebou. Událost, popisovaná jako hra galaktického kulečníku, je pravděpodobně výsledkem mnoha kolizí mezi supermasivními černými dírami, takže astronomové touží po dalším zkoumání pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba a rentgenové observatoře Chandra.

Studie vedená Susanou Iglesiasovou z Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) odhalila přítomnost velkého množství složitých organických molekul v jedné z nejbližších oblastí tvorby hvězd. Výsledky byly publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Susan Iglesias-Groth a Martina Marín-Dobrincic z Polytechnické univerzity v Cartageně objevily přítomnost četných prebiotických molekul v oblasti tvorby hvězd IC348 molekulárního mračna Perseus. Hvězdokupa je stará asi 2-3 miliony roků.

Astronomové vedeni Durhamskou univerzitou objevili jednu z největších černých děr, jaké kdy byly nalezeny, s hmotností více než 30 miliardkrát větší, než je hmotnost Slunce, a to s využitím gravitační čočky a superpočítačových simulací na zařízení DiRAC HPC. Tato průkopnická technika, která simuluje světlo putující vesmírem, umožnila vědcům přesně předpovědět dráhu světla, jak je vidět na skutečných snímcích z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST. Objev byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Nejschůdnějším vysvětlením je, že ledové částice z prstenců prší dolů do atmosféry Saturnu a způsobují její zahřívání. Tohoto názoru jsou astronomové, kteří analyzovali několik datových souborů získaných Hubbleovým vesmírným dalekohledem HST, kosmickou sondou Cassini, sondami Voyager 1 a 2 a misí International Ultraviolet Explorer (IUE). To by mohlo být způsobeno dopadem mikrometeoritů, bombardováním částicemi slunečního větru, slunečním ultrafialovým zářením nebo elektromagnetickými vlnami, které zachycují elektricky nabitý prach.

Po snímku Neptunu publikovaného v roce 2022 pořídil kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) úžasný snímek dalšího ledového obra sluneční soustavy, planety Uran. Nový snímek zachycuje dramatické prstence i jasné útvary v atmosféře planety. Data z Webbova teleskopu demonstrují bezprecedentní citlivost observatoře na nejslabší zaprášené prstence, které kdy byly zobrazeny pouze dvěma dalšími zařízeními: sondou Voyager 2 při průletu kolem planety v roce 1986 a observatoří Keck s pokročilou adaptivní optikou.

Nový výzkum poskytuje silné důkazy o sopečné činnosti na Venuši. Studie identifikovala více než jeden kilometr čtvereční sopečný kráter, který změnil tvar a rostl během osmi měsíců v roce 1991. Takové změny jsou na Zemi spojeny s vulkanickou činností, buď prostřednictvím erupcí nebo pohybu magmatu, které způsobují kolaps a expanzi stěn kráterů. Tento objev nabízí nový náhled do geologie Venuše, sesterské planety Země, která, přestože je podobná velikostí a hmotností, postrádá deskovou tektoniku.

Vzhledem ke svému potenciálu pro využití zdrojů in-situ budoucími průzkumnými misemi na Měsíc a dalšími vesmírnými projekty přitahuje měsíční povrchová voda značnou pozornost. Nyní výzkumná skupina vedená profesorem Sen Hu z Ústavu geologie a geofyziky (IGG) Čínské akademie věd (CAS) zjistila, že impaktní skleněné kuličky v měsíční půdě nalezené sondou Chang'e-5 (CE5) obsahují určité množství vody.