Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


03.03.2026
Revitalizace areálu valašskomeziříčské hvězdárny po 60 letech

Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.

12.12.2025
Instalace kamerového systému: Výzkum meteorů spojující střední Evropu a jižní oblohu v Chile

Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.

02.12.2025
Rozhovor s Terezou Bednářovou z týmu Zero-G

V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Astronomové objevili rychlé rádiové záblesky, které pronikly blízkou galaxií

Ukázalo se, že tři nové rychlé rádiové záblesky FRB – Fast Radio Bursts – objevené teleskopem Westerbork pronikly skrz halo naší sousední galaxie Triangulum (v souhvězdí Trojúhelníku). Neviditelné elektrony v této galaxii přitom deformovaly FRB. Z ostrých, nových, živých snímků mohli astronomové poprvé odhadnout maximální počet neviditelných atomů v galaxii Triangulum.

Americká sonda DAVINCI k výzkumu Venuše

Inspirována renesanční vizí Leonarda da Vinciho, NASA v současnosti připravuje svůj vědecký návrat do atmosféry a na povrch Venuše pomocí mise známé jako DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gass, Chemistry and Imaging – Hluboká atmosféra Venuše, zkoumání vzácných plynů, chemie a zobrazování).

Evropská sonda JUICE na cestě k Jupiteru a jeho ledovým měsícům

Evropská sonda odstartovala v pátek 14. 4. 2023 na téměř desetileté putování za průzkumem Jupiteru a tří jeho ledových měsíců, které by mohly obsahovat vodní oceány pod ledovou kůrou. Cesta začala perfektním ranním startem evropské rakety Ariane 5 z Francouzské Guyany na pobřeží Jižní Ameriky. Po několika napjatých minutách kontroloři zachytili první signály z kosmické sondy.

Supermasivní černá díra za sebou zanechává 200 000 světelných let dlouhý most novorozených hvězd

Vzácná a bizarní kosmická událost zahrnující tři masivní černé díry vedla k objevu bezprecedentního jevu: supermasivní černé díry pohybující se neuvěřitelnou rychlostí a za sebou zanechávající 200 000 světelných let dlouhou stopu novorozených hvězd. Tato mimořádná stopa formování hvězd, náhodně zachycená Hubbleovým vesmírným teleskopem HST, je výsledkem černé díry, která se řítí mezigalaktickým prostorem a spouští novou tvorbu hvězd, když naráží na plyn před sebou. Událost, popisovaná jako hra galaktického kulečníku, je pravděpodobně výsledkem mnoha kolizí mezi supermasivními černými dírami, takže astronomové touží po dalším zkoumání pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba a rentgenové observatoře Chandra.

Studie vedená Susanou Iglesiasovou z Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) odhalila přítomnost velkého množství složitých organických molekul v jedné z nejbližších oblastí tvorby hvězd. Výsledky byly publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Susan Iglesias-Groth a Martina Marín-Dobrincic z Polytechnické univerzity v Cartageně objevily přítomnost četných prebiotických molekul v oblasti tvorby hvězd IC348 molekulárního mračna Perseus. Hvězdokupa je stará asi 2-3 miliony roků.

Astronomové vedeni Durhamskou univerzitou objevili jednu z největších černých děr, jaké kdy byly nalezeny, s hmotností více než 30 miliardkrát větší, než je hmotnost Slunce, a to s využitím gravitační čočky a superpočítačových simulací na zařízení DiRAC HPC. Tato průkopnická technika, která simuluje světlo putující vesmírem, umožnila vědcům přesně předpovědět dráhu světla, jak je vidět na skutečných snímcích z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST. Objev byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Nejschůdnějším vysvětlením je, že ledové částice z prstenců prší dolů do atmosféry Saturnu a způsobují její zahřívání. Tohoto názoru jsou astronomové, kteří analyzovali několik datových souborů získaných Hubbleovým vesmírným dalekohledem HST, kosmickou sondou Cassini, sondami Voyager 1 a 2 a misí International Ultraviolet Explorer (IUE). To by mohlo být způsobeno dopadem mikrometeoritů, bombardováním částicemi slunečního větru, slunečním ultrafialovým zářením nebo elektromagnetickými vlnami, které zachycují elektricky nabitý prach.

Po snímku Neptunu publikovaného v roce 2022 pořídil kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) úžasný snímek dalšího ledového obra sluneční soustavy, planety Uran. Nový snímek zachycuje dramatické prstence i jasné útvary v atmosféře planety. Data z Webbova teleskopu demonstrují bezprecedentní citlivost observatoře na nejslabší zaprášené prstence, které kdy byly zobrazeny pouze dvěma dalšími zařízeními: sondou Voyager 2 při průletu kolem planety v roce 1986 a observatoří Keck s pokročilou adaptivní optikou.

Nový výzkum poskytuje silné důkazy o sopečné činnosti na Venuši. Studie identifikovala více než jeden kilometr čtvereční sopečný kráter, který změnil tvar a rostl během osmi měsíců v roce 1991. Takové změny jsou na Zemi spojeny s vulkanickou činností, buď prostřednictvím erupcí nebo pohybu magmatu, které způsobují kolaps a expanzi stěn kráterů. Tento objev nabízí nový náhled do geologie Venuše, sesterské planety Země, která, přestože je podobná velikostí a hmotností, postrádá deskovou tektoniku.

Vzhledem ke svému potenciálu pro využití zdrojů in-situ budoucími průzkumnými misemi na Měsíc a dalšími vesmírnými projekty přitahuje měsíční povrchová voda značnou pozornost. Nyní výzkumná skupina vedená profesorem Sen Hu z Ústavu geologie a geofyziky (IGG) Čínské akademie věd (CAS) zjistila, že impaktní skleněné kuličky v měsíční půdě nalezené sondou Chang'e-5 (CE5) obsahují určité množství vody.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz