Aktuality AK

Astronomové používající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) detekovali v mezihvězdné kometě 3I/ATLAS kyanovodík (organická molekula obsahující dusík, která se běžně vyskytuje v kometách), a také neobvykle vysoké hladiny metanolu (organická molekula spojená s prebiotickou chemií).

Kosmické prázdnoty (Cosmic Voids) nejsou ve skutečnosti prázdné, ale jsou naplněny energií vakua, která pohání rozpínání vesmíru. Pokud by se vám nějakým způsobem podařilo odstranit vše uvnitř rozlehlých kosmických prázdnot, odstranit veškerou normální hmotu, neutrina, temnou hmotu, kosmické záření a dokonce i záření, co by zůstalo?

Na obrázku vlevo je kompozitní snímek Marsu pořízený Hubblovým vesmírným dalekohledem HST v roce 2024. Tenká oblaka vodního ledu, viditelná v ultrafialovém světle, dodávají rudé planetě ledový vzhled. Chladná severní polární čepička zažívala začátek marťanského jara.

S využitím spektrálních dat z dalekohledu Hobby-Eberly Telescope o průměru 9,2 metru na observatoři McDonald Observatory astronomové vytvořili dosud nejpodrobnější 3D mapu slabých kosmických struktur z doby před 9-11 miliardami let, která odhaluje galaxie a mezigalaktický plyn, které byly dosud pro dalekohledy neviditelné.

Snímek s vysokým rozlišením pořízený dalekohledem LBT (Large Binocular Telescope) v Arizoně ukazuje dvě galaxie znázorněné žlutočervenou barvou. Kolem nich je pět snímků jedné supernovy vytvořených gravitační čočkou.

Astrofyzici z University of Illinois a University of Chicago vyvinuli inovativní metodu pro měření Hubbleovy konstanty – rychlosti rozpínání vesmíru – s využitím jemného „hukotu“ gravitačních vln. Vzhledem k tomu, že se detektory gravitačních vln v nadcházejících letech stanou citlivějšími, mohl by tento přístup změnit naše chápání kosmické historie a pomoci vyřešit ústřední debatu v moderní astrofyzice.

Mnoho astronomických objektů se řídí jasnými pravidly a zapadá do přehledných kategorií, ale hnědí trpaslíci (nebeské objekty příliš hmotné na to, aby byly pouhými planetami, ale příliš malé na to, aby byly skutečnými hvězdami) nadále odmítají spolupracovat.

Zahalené jádro galaxie se ukázalo být překvapivě aktivní chemickou továrnou, kde kosmické záření může být hnací silou tvorby klíčových organických molekul. Hluboko uvnitř galaxie zahlcené prachem astronomové objevili chemické prostředí mnohem složitější, než se očekávalo.

Nový výzkum provedený Southwest Research Institute (SwRI), Aix-Marseille University a Institute for Advanced Studies (Institutem pro pokročilá studia) ukázal, jak se mohly ve zde znázorněném protoplanetárním disku kolem Slunce vytvořit složité organické molekuly (complex organic molecules – COM). Mezihvězdné ultrafialové záření ozařuje disk materiálu a vytváří řadu podmínek, které by mohly spustit organickou chemii nezbytnou pro vznik COM, protože ledová zrna migrují radiálně a vertikálně v disku. Podobný proces transportu a ozařování probíhá i v cirkumplanetárním disku kolem Jupitera.

Tyto hrbolaté uzlíky vznikly z minerálů, které na Marsu před miliardami let zanechaly zbytky podzemní vody. Rover Curiosity pořídil snímky těchto útvarů o velikosti hrášku při průzkumu geologických formací struktur zvaných „boxwork“ 21. srpna 2025.