Aktuality AK

Izotopové poměry nalezené v meteoritech naznačují, že poblíž explodovala supernova, když se Slunce a Sluneční soustava ještě formovaly. Tlaková vlna z blízké supernovy mohla potenciálně zničit vznikající planetární soustavu. Nové výpočty ukazují, že vlákno molekulárního plynu, které je rodným kokonem Sluneční soustavy, napomohlo zachycení izotopů nalezených v meteoritech a zároveň fungovalo jako nárazník chránící mladou soustavu před výbuchem blízké supernovy.

Evropská kosmická agentura ESA uvedla, že start jejího vesmírného dalekohledu Euclid je naplánován 1. července 2023 a zahájí tak misi, která má objasnit tajemství temné hmoty a temné energie. Mise odstartuje na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z Cape Canaveral na Floridě. Euclid měl původně v plánu letět do vesmíru na ruské raketě Sojuz, ale loni Moskva v reakci na sankce kvůli invazi na Ukrajinu své nosné rakety stáhla. ESA byla nucena se obrátit na svého rivala SpaceX, americkou společnost miliardáře Elona Muska, aby zahájila misi v hodnotě 1,4 miliardy eur.

Průkopnická studie z University of Copenhagen představila nový pohled na formování Země, což naznačuje, že k němu došlo za několik milionů let, tedy mnohem rychleji než dříve předpokládaných 100 milionů let. Výzkum ukazuje, že Země vznikla rychlým nahromaděním malých oblázků, prachu a ledových částic a existence vody je vedlejším produktem tohoto procesu formování. Tato teorie poskytuje slibný výhled pro potenciál obyvatelných planet mimo Sluneční soustavu vzhledem k tomu, že voda je kritickou složkou života.

Kuiperův pás, obrovský disk překypující ledovými tělesy včetně Pluta a nacházející se těsně za oběžnou dráhou Neptunu v naší Sluneční soustavě, vykazuje u svých objektů zajímavou barevnou paletu od jasně bílé až po tmavě načervenalou. Tento výrazný barevný rozsah, jedinečný mezi všemi populacemi Sluneční soustavy, dlouho zůstával záhadou. Mezi vědci převládá teorie, že různé barvy pravděpodobně pocházejí z trvalého ovlivňování povrchových organických materiálů galaktickým kosmickým zářením.

Statistické metody podporují myšlenku, že všechny rádiové záblesky se mohou opakovat, pokud jsou pozorovány dostatečně dlouho. Vědci z MIT Kavli Institute zdvojnásobili známé opakující se zdroje Fast Radio Burst (FRB) na 50, jak vyplývá ze studie zveřejněné v The Astrophysical Journal. S využitím pokročilých statistických metod a radioteleskopu CHIME výzkum naznačuje, že všechny FRB (tzv. rychlé rádiové záblesky) se mohou nakonec opakovat, s různou dobou trvání výbuchu a s různým frekvenčním rozsahem, což naznačuje jejich různé původy. Studie pomáhá pochopit explozivní hvězdnou smrt a její důsledky.

Fermiho kosmický dalekohled registrující gama paprsky pozoruje vesmír pomocí formy světla s nejvyšší energií a poskytuje důležité okno do nejextrémnějších jevů vesmíru: od záblesků gama záření a výtrysků černých děr až po pulsary, zbytky supernov a původ kosmického záření.

Publikovaný infračervený snímek z vesmírného teleskopu James Webb Space Telescope (JWST) byl pořízen pro program JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES. Ukazuje část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře studována Hubbleovým vesmírným dalekohledem HST a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií.

Podle kvantové mechaniky je stav vakua zaplněn virtuálními páry částic, které podstupují procesy spontánní tvorby a ničení. Tyto kvantové fluktuace se mohou v přítomnosti pole pozadí proměnit ve skutečné páry částic. Nejvýraznějším příkladem takového procesu je Schwingerův jev předpovídající tvorbu párů nabitých částic v přítomnosti elektrického pole. V novém výzkumu astrofyzikové z Radboudovy univerzity prokázali existenci místního mechanismu produkce gravitačních částic v zakřivených časoprostorech podobného Schwingerovu jevu pro elektrická pole.

Galaxie JD1, zvětšená gravitační čočkou, přináší zprávu o samotném úsvitu galaxií krátce po Velkém třesku. První miliarda let života vesmíru byla zásadním obdobím v jeho vývoji. Po Velkém třesku, přibližně před 13,8 miliardami let, se raný vesmír zvětšil a dostatečně ochladil, aby se vytvořily atomy vodíku. Atomy vodíku absorbují ultrafialové fotony z mladých hvězd; avšak až do zrození prvních hvězd a galaxií se vesmír stal temným a vstoupil do období známého jako kosmický temný věk.

Tým vědců spojený s několika institucemi v Česku, Japonsku a USA našel důkazy o pulzech blesků na Jupiteru, které jsou podobné těm na Zemi. Ve své studii, o níž informoval časopis Nature Communications, skupina zkoumala množství dat pořízených vesmírnou sondou Juno kroužící kolem Jupitera.