Aktuality AK

Tento nový snímek z vesmírného dalekohledu NASA James Webb Space Telescope ukazuje mladou protohvězdu v procesu formování v ohnivém molekulárním mračnu ve tvaru přesýpacích hodin. Tato scéna zachycená pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) odhaluje dynamické výrony a světlé oblasti způsobené interakcemi s okolními plyny a prachem. Webbův nejnovější snímek ve střední infračervené oblasti odhaluje formaci protohvězdy, zvýrazněnou barevnými variacemi, které podrobně popisují její dynamické interakce s okolním molekulárním mračnem.

Fotografování slabých objektů blízko jasných hvězd je neuvěřitelně obtížné. Přesto se to vědcům podařilo kombinací dat z kosmického dalekohledu Gaia (ESA) a z přístroje GRAVITY (ESO) na pozemském dalekohledu VLT. Pořídili první snímky dosud neviděných matných společníků osmi jasných hvězd. Tato technika odemyká vzrušující možnost pořídit snímky planet obíhajících blízko jejich hostitelských hvězd.

Sonda Mars InSight Lander (NASA) možná odpočívá na rudé planetě v důchodu, ale data z tohoto robotického průzkumníka stále vedou k seismickým objevům. V jedné z nejnovějších studií využívajících data z kosmické sondy mezinárodní tým vědců vedený výzkumníkem z Brown University zjistil, že Mars může být bombardován vesmírnými kameny častěji, než se dříve předpokládalo. Podle studie zveřejněné v Science Advances může být míra dopadu meteoritů dvakrát až desetkrát vyšší, než se dříve odhadovalo, v závislosti na velikosti meteoritů.

Satelit NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) pomohl potvrdit teorii dvou černých děr v galaxii OJ 287 a rozšířil naše znalosti o černých dírách a jejich chování. Několik mezinárodních výzkumných skupin již potvrdilo teorii, že ve středu vzdálené galaxie OJ 287 jsou dvě černé díry, poprvé navrženou astronomy z University of Turku ve Finsku. Nová studie ukazuje, že satelitní pozorování provedená v roce 2021 poprvé odhalila menší černou díru z uvedené dvojice.

Nová pozorování Velké rudé skvrny na Jupiteru odhalila, že atmosféra planety nad proslulou bouří a kolem ní je překvapivě zajímavá a aktivní. Připojená grafika ukazuje oblast pozorovanou vesmírným teleskopem James Webb Space Telescope (JWST) – nejprve její polohu na snímku celé planety přístrojem NIRCam (vlevo) a samotnou oblast (vpravo), zobrazenou Webbovým spektrografem Near-InfraRed Spectrograph (NIRSpec).

Sluneční fyzikové odhalují skryté hlubiny supergranulí. Na připojeném obrázku je umělecké ztvárnění slunečních supergranulí. Ty přenášejí teplo v blízkosti povrchu Slunce a jsou přibližně 3krát větší než Země. Horký materiál zevnitř Slunce stoupá k povrchu a ochlazuje se, než se ponoří zpět do slunečního nitra. Vědci využívají k nahlédnutí pod povrch zvukové vlny, které se na povrchu projevují jako vlnění.

Program MIRI Mid-Infrared Disk Survey (MINDS) využívá přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ke studiu chemických a fyzikálních vlastností disků kolem mladých hvězd, aby astronomové porozuměli možnému vzniku planet. Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil velké množství plynů bohatých na uhlík, které slouží jako přísady pro budoucí planety kolem hvězd s velmi nízkou hmotností, ale s nedostatkem sloučenin bohatých na kyslík, což naznačuje, že taková prostředí by mohla hostit chemicky odlišné kamenné planety.

Připojený obrázek ukazuje galaxii vznikající jen několik set milionů let po Velkém třesku, kdy byl vesmír během éry reionizace směsí průhledného a neprůhledného plynu. Data z Vesmírného teleskopu Jamese Webba ukazují, že v sousedství těchto raných galaxií je hodně chladného neutrálního plynu – a že plyn může být hustší, než se očekávalo. Webbův teleskop pozoroval tyto galaxie v rámci svého průzkumu Cosmic Evolution Early Release Science (CEERS) několik měsíců poté, co začal v roce 2022 provádět pozorování. CEERS zahrnuje snímky i spektra ze spektrografu NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph). Data z CEERS byla okamžitě zveřejněna na podporu objevů, jako je tento, v rámci Webbova programu Early Release Science (ERS).

V novém článku astrofyzikové pod vedením Bostonské univerzity (BU) vypočítali pravděpodobnost, že Země byla vystavena studeným, drsným mezihvězdným mračnům, což je jev, který se dříve v geologických klimatických modelech nezvažoval. Na krátkou dobu před miliony let mohla být Země zbavena ochranného plazmového štítu Slunce, zvaného heliosféra, který je na připojeném obrázku znázorněn jako tmavě šedá bublina na pozadí mezihvězdného prostoru. Podle nového výzkumu to mohlo vystavit Zemi vysokým úrovním radiace a ovlivnit její klima.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil pozoruhodný počet vzdálených supernov, což poskytuje nový pohled na strukturu a expanzi raného vesmíru. To zahrnuje detekci supernov typu Ia na bezprecedentní vzdálenosti, což přispívá k našemu pochopení vesmírných vzdáleností a expanze vesmíru. Webbův teleskop našel v raném vesmíru 10krát více supernov, než bylo známo. Ukázalo se, že vesmírný teleskop Jamese Webba vyniká jako lovec supernov! Díky své extrémní citlivosti v infračerveném spektru objevuje vzdálené supernovy téměř všude, kam se podívá.