Aktuality AK

Vzácný hvězdný systém se šesti exoplanetami byl odhalen pomocí mise ESA s názvem CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite). Tento objev je zvláště cenný, protože orbitální konfigurace planet ukazuje, že systém se od svého vzniku před více než miliardou let do značné míry nezměnil. Satelit ESA poskytl klíčová data pro pochopení záhadného systému exoplanet, který výzkumníky po léta mátl.

Nové snímky z přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam) na palubě vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ukazují planetu Uran, její systém prstenců a některé z jeho 27 měsíců. Připojený Webbův snímek výtečně zachycuje sezónní severní polární čepičku Uranu, včetně světlé, bílé vnitřní čepičky a tmavého pruhu ve spodní části polární čepičky. Na tomto snímku jsou také viditelné matné vnitřní a vnější prstence Uranu, včetně nepolapitelného prstence Zeta – extrémně slabého a difuzního prstence nejblíže k planetě.

Vesmírný dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST) objevil rekordního malého hnědého trpaslíka, který je jen třikrát až čtyřikrát větší než Jupiter. Toto zjištění zpochybňuje současné chápání tvorby hvězd a má důsledky pro studium exoplanet a klasifikaci těchto nebeských těles. Na připojeném obrázku je umělecký koncept hnědého trpaslíka.

V prosinci 2022 mise NASA nazvaná MAVEN pozorovala vzácnou sluneční událost, která způsobila, že sluneční vítr doslova „zmizel“. To vedlo k významným změnám v atmosféře a magnetosféře Marsu, včetně jejich expanze. Vědci, ohromeni novými daty, vytvořili pracovní skupinu, která měla tento fenomén zkoumat. Sonda MAVEN detekovala jedinečnou sluneční událost, která drasticky ovlivnila atmosféru Marsu a poskytla životně důležité náhled do interakce planety se slunečními jevy.

Astronomové z NASA a Washingtonské univerzity odhadli celkové rychlosti vnitřního ohřevu a hloubky možných podpovrchových oceánů pro 17 planet, které mohou být studenými oceánskými planetami – exoplanetami s nízkou hmotností s povrchovými teplotami a/nebo hustotami, které odpovídají ledovým povrchům a značnému množství vody. Stejně jako ledové měsíce v naší vnější Sluneční soustavě mohou být tyto planety astrobiologicky významnými světy, které pod svými ledovými povrchy ukrývají obyvatelná prostředí.

Při příležitosti 1000. marťanského dne na rudé planetě vozítko Perseverance nedávno dokončilo průzkum starověké říční delty, která obsahuje důkazy o jezeře, které před miliardami let naplnilo kráter Jezero. Šestikolový robot dosud shromáždil celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této oblasti Marsu.

Na publikovaném obrázku je výtvarné zpracování Magellanova hvězdného proudu. Nejbližší sousední galaxie Mléčné dráhy – Malé a Velké Magellanovo mračno – jsou zobrazeny na pravé straně obrázku. Jak se tyto galaxie pohybují směrem doprava, plynný Magellanův proud se za nimi valí, proplétá se a táhne se po jižní obloze. Ilustrace také ukazuje 13 červených obrů objevených v Magellanově hvězdném proudu.

Dva malé měsíce Marsu, Phobos (asi 22 km v průměru) a Deimos (asi 13 km v průměru), představují záhadu pro vědce po celá desetiletí a jejich původ nadále zůstává předmětem debat. Někteří astronomové navrhli, že mohou být tvořeny zbytkovými úlomky vytvořenými planetou nebo velkým asteroidem při nárazu na povrch Marsu. Opačná hypotéza však naznačuje, že měsíce jsou asteroidy, které byly zachyceny gravitační silou Marsu a byly uvězněny na jeho oběžné dráze.

Astrofyzikové vyvinuli novou metodu pro zkoumání temné hmoty pomocí detektorů gravitačních vln, potenciálně odhalující účinky částic temné hmoty na neutronové hvězdy. Tento přístup nabízí nový pohled na temnou hmotu, přesahuje dosah současných detektorů a dláždí cestu pro budoucí objevy s pokročilými observatořemi gravitačních vln. Temná hmota je zásadní pro naše chápání vesmíru, ale její přesná povaha zůstává záhadou. Odhalení identity temné hmoty je zásadním cílem kosmologie a fyziky částic.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) objevil slabou galaxii AzTECC71, která byla dříve pro Hubbleův vesmírný dalekohled HST nepolapitelná. Tento objev spolupráce COSMOS-Web odhaluje prašnou hvězdotvornou galaxii z raného vesmíru, což naznačuje vyšší výskyt takových galaxií, než se dříve předpokládalo. Toto zjištění poskytuje nový pohled na složení raného vesmíru a vývoj galaxií. Publikovaný obrázek je uměleckým ztvárněním rané galaxie.