V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Aktuality AK

Nová technologie poskytla nový pohled na dlouhotrvající tajemství: Jak vznikl život na Zemi? Než se na naší planetě objevil život, během toho, co výzkumníci označují jako prebiotickou fázi, byla atmosféra méně hustá. To znamenalo, že vysokoenergetické záření z vesmíru bylo všudypřítomné a ionizovalo molekuly. Někteří předpokládají, že malé vodní kaluže obsahující močovinu – organickou sloučeninu nezbytnou pro tvorbu jaderných bází – byly vystaveny tomuto intenzivnímu záření, což způsobilo, že močovina podstoupila přeměnu na reakční produkty. Ty sloužily jako stavební kameny života: DNA a RNA. Aby se však vědci o tomto procesu dozvěděli více, potřebovali se hlouběji ponořit do mechanismu ionizace a reakcí močoviny.

Výtvarný koncept umělce ukazuje, jak by mohla vypadat exoplaneta K2-18 b na základě vědeckých dat. K2-18 b, exoplaneta 8,6krát hmotnější než Země, obíhá kolem chladné trpasličí hvězdy K2-18 v obyvatelné zóně a leží 120 světelných let od Země. Nový výzkum vesmírného dalekohledu NASA James Webb Space Telescope odhalil přítomnost molekul obsahujících uhlík včetně metanu a oxidu uhličitého. Množství metanu a oxidu uhličitého a nedostatek amoniaku podporují hypotézu, že pod atmosférou bohatou na vodík může být u K2-18 b vodní oceán.

Astronomové navrhli používat dvojperiodické hvězdy RR Lyr k přesnému měření vzdáleností galaxií. Tato metoda, která dokáže zvětšit vzorek galaxií s přesnou vzdáleností více než 20krát, eliminuje potřebu spektroskopických pozorování. Vesmír je obrovský a zahrnuje stovky miliard galaxií. U galaxií blízko nás určujeme především jejich vzdálenosti pomocí klasických cefeid a hvězd RR Lyrae (RR Lyr).

Země a Mars jsou si velmi podobné, ale také velmi odlišné. Vědci mimo jiné zjistili, že Země je mnohem bohatší na minerály než rudá planeta. Na Zemi bylo nalezeno asi 6 000 různých druhů minerálů. Naproti tomu Mars jich má podle dosavadních výzkumů jen 161. To je velký rozdíl. Jak se to mohlo stát?

Astronomové využívající vesmírný teleskop Jamese Webba začali studovat SNR 1987A, jeden z nejznámějších pozůstatků exploze supernovy. Supernova SN 1987A byla poprvé pozorována 23. února 1987 na okraji Velkého Magellanova mračna, asi 163 000 světelných let daleko. Byla to první supernova pozorovaná pouhým okem od doby, kdy byl Johannes Kepler svědkem supernovy před více než 400 lety.

Southwest Research Institute (SwRI) povede velký projekt Space Telescope Science Institute (STSI) využívající teleskopy HST a James Webb Telescope (JWST) ke vzdálenému studiu Io během komplementárních průletů kosmické sondy Juno kolem měsíce planety Jupiter. Nadcházející průlety sondy Juno nabízejí vynikající příležitost pro kombinaci intenzivních měření in situ s dálkovým průzkumem ze Země, aby bylo možné porozumět vulkanickému příspěvku Io k plazmovému prostředí kolem Jupiteru.

Vesmírný dalekohled NASA James Webb Space Telescope (JWST) zachytil pevně spojený pár aktivně se tvořících hvězd, známý jako Herbig-Haro 46/47, v blízkém infračerveném světle s vysokým rozlišením. Hledejte je ve středu červených difrakčních hrotů, které se jeví jako oranžovo-bílá skvrna. Herbig-Haro 46/47 je důležitým objektem ke studiu, protože je relativně mladý – starý jen několik tisíc let. Úplné vytvoření hvězdných systémů trvá miliony let. Cíle, jako je tento, umožňují astronomům nahlédnout, kolik hmotných hvězd se v průběhu času vytvoří, což jim potenciálně umožňuje modelovat, jak se formovalo naše vlastní Slunce, které je hvězdou s nízkou hmotností – spolu s jeho planetárním systémem.

Nová studie JWST odhalila galaxii, která se zrodila méně než 400 milionů let po Velkém třesku; je tedy oficiálně jednou ze čtyř nejstarších galaxií, které kdy byly dosud pozorovány. Astronomové používající vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) potvrdili, že vzdálená šmouha světla pojmenovaná po šťastné oslavenkyni je jednou z nejstarších známých galaxií ve vesmíru.

Několik dní poté, co se indická vesmírná agentura ISRO stala první zemí, která přistála s kosmickou sondou poblíž převážně neprozkoumaného jižního pólu Měsíce, v pondělí 28. srpna 2023 oznámila, že vypustí satelit k průzkumu Slunce. „Vypuštění sondy Aditya-L1, první vesmírné indické observatoře, která bude studovat Slunce, je naplánováno na 2. září 2023,“ uvedla Indian Space Research Organization (ISRO) na X, dříve známém jako Twitter.

Astronomové používající rentgenovou observatoř Chandra (NASA), observatoř XMM-Newton (ESA) a další dalekohledy našli důkazy pro masivní rozrušení hvězdy (přes 3 hmotnosti Slunce) v rentgenovém spektru objektu ASASSN-14li, což je událost slapového roztrhání, ke kterému došlo v galaxii přibližně 290 milionů světelných let daleko. Ukázalo se, že jde o pohlcení hvězdy, která se příliš přiblížila k supermasivní černé díře. Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí