Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Vědecký tým kolem Webbova teleskopu zveřejnil krásný snímek malé hvězdotvorné oblasti v oblačném komplexu Rho Ophiuchi. Tento oblačný komplex je souborem mezihvězdných mračen a různých mlhovin v souhvězdí Ophiuchus (Hadonoš). V odhadované vzdálenosti 460 světelných let je to jedna z nejbližších oblastí tvorby hvězd k naší Sluneční soustavě.
Astronomové z University of Hawaii Institute for Astronomy objevili planetu, která přežila to, co měla pro ni být katastrofická událost způsobená jejím sluncem. Planeta Halla (viz obrázek) podobná Jupiteru přežila expanzi svého slunce Baekdu do podoby rudého obra, což je proces, který ji měl podle astronomů z University of Hawaii pohltit. Překvapivé přežití podněcuje teorie o planetární evoluci, včetně potenciálního původu dvojhvězd nebo nově vzniklé planety „druhé generace“.
Kosmická sonda MAVEN (NASA) vytvořila dva úchvatné ultrafialové snímky Marsu pořízené během opačných poloh planety na oběžné dráze kolem Slunce v letech 2022 a 2023. Tyto snímky, živě zbarvené ve falešných barvách pro zajištění viditelnosti, poskytují jedinečný pohled na atmosféru Marsu, sezónní změny a detaily povrchu, což přispívá k pochopení klimatické historie planety a potenciální obyvatelnosti. Mise MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) získala úžasné pohledy na Mars na dvou ultrafialových snímcích pořízených v různých bodech podél oběžné dráhy naší sousední planety kolem Slunce.
Galaxie jsou navlečeny podél vláken v obrovské kosmické síti, která také obsahuje obrovské dutiny. Pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) astronomové objevili rané vlákno této struktury – dlouhé, úzké vlákno 10 galaxií, které existovaly pouhých 830 milionů let po Velkém třesku. Struktura dlouhá 3 miliony světelných let je ukotvena svítícím kvasarem s názvem J0305-3150. Stejný tým také zkoumal vlastnosti osmi kvasarů v raném vesmíru. Zjistil, že centrální černé díry galaxií, které existovaly méně než miliardu let po Velkém třesku, mají hmotnost od 600 milionů do 2 miliard slunečních hmotností.
Publikovaný snímek systému HD 169142 zobrazuje formující se planetu HD 169142 b (forming planet), a také jasné spirální rameno vyplývající z dynamické interakce mezi planetou a diskem, ve kterém se nachází. Signál z hvězdy, 100 000krát jasnější než planeta, byl odečten kombinací optických komponent a zpracování obrazu (maska ve středu snímku). Pozorování v různých časech ukazují, že planeta se pohybuje na své oběžné dráze. Snímek byl pořízen přístrojem ESO VLT/SPHERE. (Větší obrázek najdete ve zdrojovém článku.)
Naše Sluneční soustava má chaotickou minulost. Země a ostatní planety jsou nyní na stabilních oběžných drahách, ale když se formovaly, zažily drastické změny polohy. Jupiter byl pravděpodobně mnohem blíže Slunci, než je nyní, a jeho posun nejen posunul jiné planety, ale také vyčistil Sluneční soustavu od trosek a většinu z nich odhodil do Oortova oblaku.
Vrtulník NASA s názvem Ingenuity Mars Helicopter byl zachycen kamerou Mastcam-Z na roveru Perseverance 16. dubna 2023 (viz úvodní obrázek), nedlouho po 50. letu tohoto rotorového letounu, přesně 766. marťanský den neboli sol mise roveru Perseverance. Letoun překonal na Marsu celkově vzdálenost již přes 12 km. V době, kdy byl snímek pořízen, byl rover asi 23 metrů daleko. Vrtulník se pak na 63 dní odmlčel kvůli kopcovitému terénu, který přerušil komunikaci mezi roverem a letounem. První let vrtulníku se na Marsu uskutečnil 19. dubna 2021. Původně se počítalo jen s několika málo krátkými zkušebními lety.
Připravte se na to, že budete ohromeni nejnovějším snímkem z vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST). Na tomto neuvěřitelném infračerveném snímku, který také odhaluje nečekané rysy v atmosféře Saturnu, se zdá, že ikonické prstence Saturnu strašidelně září. Tento snímek slouží jako kontext pro pozorovací program, který otestuje schopnost dalekohledu detekovat slabé měsíce kolem planety a její jasné prstence. Jakékoliv nově objevené měsíce by mohly vědcům pomoci dát dohromady úplnější obrázek současného systému Saturnu, a také jeho minulosti.
Výzkumníci naznačují, že pozemská voda mohla pocházet z interakcí mezi atmosférou bohatou na vodík a magmatickými oceány raných planetárních embryí, které nakonec vytvořily Zemi. Jejich práce, která používala nové modely formování planet inspirované nedávným nárůstem výzkumu exoplanet, prokázala, že tyto interakce mohou vysvětlit klíčové rysy složení Země, jako je její množství vody a celkový oxidovaný stav, aniž by se nutně spoléhaly na jiné zdroje vody.
Nový výzkum poskytuje předběžné důkazy podporující model kvantové gravitace, který naznačuje, že rychlost ultrarelativistických částic se snižuje se zvyšující se energií. Studie použila data z Fermiho dalekohledu a IceCube Neutrino Observatory k ověření teorie. Zjištění znamenají významný pokrok v oblasti kvantové gravitace. Vědci dosáhli významného milníku na poli výzkumu kvantové gravitace, když našli předběžnou statistickou podporu pro kvantovou gravitaci.