Aktuality AK

Astronomové pomocí přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO pozorovali aktivní hvězdotvornou galaxii NGC 253 v tisíci barvách současně. NGC 253 se nachází ve vzdálenosti přibližně 11,5 milionu světelných let v souhvězdí Sochaře (Sculptor).

Astronomové pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pozorovali kometu C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein) – největší a druhou nejvzdálenější kometu, která kdy byla pozorována z Oortova oblaku – když byla více než v polovině cesty k Neptunu, v ohromující vzdálenosti 16,6násobku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí.

Pozorování 30 protoplanetárních disků mění naše představy o vývoji plynu v místech zrodu planet. Mezinárodní tým astronomů odhalil převratné poznatky o discích plynu a prachu obklopujících blízké mladé hvězdy pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Tyto výsledky, publikované ve 12 článcích ve zvláštním vydání časopisu The Astrophysical Journal, jsou součástí velkého programu ALMA známého jako AGE-PRO (ALMA Survey of Gas Evolution of PROtoplanetary Disks).

Mars, tajemná rudá planeta, už dlouho fascinuje lidstvo svou drsnou, zdánlivě pustou krajinou. Dnes je to chladný a suchý svět – stín své kdysi živé minulosti. Ale co když se na této pusté ploše kdysi nacházely tryskající řeky, rozlehlá jezera a dokonce i srážky, podobně jako na rané Zemi? Převratný objev roveru Curiosity, který nalezl překvapivě vzácný minerál zvaný siderit, nejen mění naše představy o dávném Marsu, ale nabízí také hluboký pohled na vývoj planetárního klimatu a možná i varovný příběh pro náš svět.

Pozůstatek supernovy Vela v souhvězdí Plachet je jedním z nejbližších pozůstatků supernovy vzhledem k Zemi. Supernova se nachází ve vzdálenosti asi 900 světelných let a explodovala přibližně před 11 000 lety. To je právě v době mladšího dryasu a vědci se ptají, zda spolu tyto dvě události souvisejí a zda jiné supernovy vyvolaly rovněž ochlazení klimatu.

Nový vzrušující výzkum navrhuje praktický, postupný plán terraformace Marsu, který začíná oteplením planety a jejím osídlením životem, což by ji mohlo učinit obyvatelnou během několika století. Mars, kdysi bohatý na tekoucí vodu, je opět v centru pozornosti díky novým pokrokům v oblasti modelování klimatu, vesmírných technologií a syntetické biologie, které činí terraformaci pravděpodobnější než kdykoliv předtím.

Na připojeném obrázku je obrovská eliptická galaxie ESO 325-G004 – v době svého vzniku zářila 10 000krát jasněji než dnes. Tyto typy galaxií na krátkou dobu ozářily celý vesmír – a přispěly k záření kosmického mikrovlnného pozadí, které můžeme měřit dnes.

Nová mapa hlubokého vesmírného pole ze spolupráce COSMOS s vesmírným teleskopem Jamese Webba (JWST) přepisuje to, co si vědci mysleli, že vědí o raném vesmíru. Data, která pokrývají téměř celou historii vesmírného času a zahrnují téměř 800 000 galaxií, ukazují, že vesmír tvořily hvězdy a supermasivní černé díry mnohem dříve – a ve větším počtu – než se doposud předpokládalo. Tento bezprecedentní rozsah nabízí pohled na mládí vesmíru v měřítku nástěnné malby a nutí vědce přemýšlet, zda jejich základní kosmologické modely stále platí.

Malá hvězda o hmotnosti pouhé pětiny našeho Slunce šokovala astronomy tím, že hostí planetu typu plynného obra TOI-6894 b – něco, co se dlouho považovalo za téměř nemožné. Tento objev, který byl učiněn díky datům z družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a potvrzen jedním z největších teleskopů na světě, zpochybňuje přední teorie vzniku planet.

Astronomové využívající dalekohled ESO Very Large Telescope (VLT) pořídili působivé snímky výjimečně strukturovaného planetárního disku kolem hvězdy RIK 113. Nachází se 431 světelných let od Země v souhvězdí Štíra. Hvězda, známá také jako 2MASSJ16120668-3010270, hostí strukturovaný protoplanetární disk.