Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) zachytil nádherný blízký protohvězdný výtrysk známý jako Herbig-Haro 49/50 (HH 49/50) s dokonale zobrazenou vzdálenější spirální galaxií. Vzhledem k blízkosti tohoto objektu Herbig-Haro k Zemi umožňuje nový složený infračervený snímek výtrysku z mladé hvězdy vědcům zkoumat detaily v malých prostorových měřítkách jako nikdy předtím. Díky Webbovu teleskopu můžeme lépe pochopit, jak může aktivita spojená se vznikem mladých hvězd ovlivnit prostředí, které je obklopuje.
Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili kyslík v dosud nejvzdálenější potvrzené galaxii JADES-GS-z14-0. Tato detekce, kterou provedly dva různé týmy, naznačuje, že galaxie je mnohem chemicky vyspělejší, než se očekávalo. JADES-GS-z14-0 (zkráceně GS-z14), objevená v roce 2024, je tak daleko, že jejímu světlu trvalo 13,4 miliardy let, než k nám dorazilo, což znamená, že ji vidíme tak, jak vypadala v době, kdy byl vesmír starý méně než 300 milionů let, tedy asi 2 % jeho současného stáří.
Astronomové objevili dvě fascinující exoplanety obíhající kolem hvězdy TOI-1453. Jedna z nich je superzemě, druhá je ultralehký subneptun, pravděpodobně zahalený v husté atmosféře. Soustava je vzdálená 250 světelných let od Sluneční soustavy.
Vesmírný dalekohled ESA s názvem Euclid poskytuje cenné údaje z hlubin vesmíru již téměř dva roky. S jeho pomocí má být vytvořena dosud největší a nejpřesnější 3D mapa vesmíru s miliardami hvězd a galaxií. Data z observatoře Euclid analyzuje mezinárodní konsorcium, jehož součástí jsou i výzkumné týmy Francine Marleauové a Tima Schrabbacka z univerzity v Innsbrucku.
Na připojeném obrázku jsou spirální galaxie zobrazené pomocí JWST, které rotují stejným směrem vzhledem k Mléčné dráze (červeně) a opačným směrem vzhledem k Mléčné dráze (modře). Počet galaxií rotujících v opačném směru vůči Mléčné dráze, jak jsou pozorovány ze Země, je mnohem vyšší.
Tým geologů z Čínské akademie geologických věd, Ústavu kosmických věd a Šan-tungského ústavu geologických věd v Číně nalezl ve vzorcích půdy odebraných na odvrácené straně Měsíce důkazy, které podporují teorii, že Měsíc byl kdysi pokrytý oceánem magmatu. Ve své studii zveřejněné v časopise Science skupina analyzovala vzorek měsíční půdy, který na Zemi dopravila čínská sonda Chang'e-6.
Nečekaný objev vědeckého týmu využívajícího data z radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a Atacama Path Finder Experiment (APEX) odhaluje difúzní molekulární plyn ve vzdálené kupě galaxií a prodlužuje časovou osu vzniku hvězd na 400 milionů let. Překvapivě velká zásobárna molekulárního plynu se nachází přibližně 12 miliard světelných let daleko v protokupě galaxií známé jako SPT2349-56, v oblasti raného vesmíru, kde se kupa galaxií teprve začíná formovat.
Vědci z Berkeley Lab odhalují záhady asteroidu Bennu starého 4,5 miliardy let pomocí nejmodernější technologie. Asteroid ukrývá stopy dávné slané vody, slaných minerálů a dokonce i organických molekul – potenciální vodítka ke vzniku života. Vědci používají rentgenovou a elektronovou mikroskopii k analýze těchto vesmírných hornin na atomární úrovni, čímž odhalují, jak se formovaly rané planetární systémy. Ještě zajímavější je, že našli aminokyseliny a nukleobáze, základní stavební kameny života, což naznačuje, že asteroidy jako Bennu mohly hrát roli při vzniku života na Zemi.
Podivný zdroj energie v centru Mléčné dráhy může být novým typem temné hmoty. Vědci zjistili, že vodíkový plyn je zde ionizován nečekaným způsobem, který kosmické záření nedokáže vysvětlit. Místo toho navrhují, že se zde srážejí lehké částice temné hmoty a vznikají nabité částice. To by mohlo změnit naše představy o temné hmotě a její roli ve vesmíru.
Bílý trpaslík v mlhovině Helix možná zničil planetu, což vysvětluje desítky let nevysvětlitelné rentgenové záření. Astronomové se domnívají, že planeta se přiblížila příliš blízko, byla roztrhána a její úlomky nyní ovlivňují záření hvězdy. Více než 40 let si astronomové lámali hlavu nad podivnými rentgenovými signály z bílého trpaslíka uvnitř mlhoviny Helix. Nyní možná mají odpověď – gravitace hvězdy pravděpodobně roztrhala celou planetu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí