Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK
Nová technologie adaptivní optiky má změnit detekci gravitačních vln a umožnit detektoru LIGO a budoucím observatořím, jako je Cosmic Explorer, dosáhnout nových výšin. Cosmic Explorer je koncept observatoře nové generace, který výrazně prohloubí a zpřesní pohled lidstva na vesmír pomocí gravitačních vln. Díky korekci zkreslení zrcadla umožní tento průlomový objev dosáhnout extrémních výkonů laseru, což vědcům pomůže prozkoumat nejranější okamžiky vesmíru a zpřesnit naše znalosti o černých dírách, a také o časoprostoru.
Nový průlom v mapování vesmíru odhalil strukturu kolosálního vlákna, které je součástí rozsáhlé vesmírné sítě spojující galaxie. Temná hmota a plyn utvářejí tato vlákna, ale díky jejich slabému svitu je těžké je odhalit. Pomocí pokročilé technologie teleskopů a stovek hodin pozorování astronomové pořídili dosud nejpodrobnější snímek, který nás přiblížil k rozluštění vývoje galaxií a skrytých sil utvářejících vesmír.
Astronomům se poprvé podařilo zmapovat 3D strukturu atmosféry exoplanety a otevřít tak nový způsob zkoumání cizích světů. Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) objevili extrémní větry, které přenášejí železo a titan přes oblohu WASP-121 b (Tylos), velmi horkého plynného obra obíhajícího kolem své hvězdy závratnou rychlostí. Tryskové proudění (jet stream) na planetě vytváří klima, které nemá obdoby, a víří prudkými bouřemi, vedle nichž se i ty nejdivočejší hurikány ve Sluneční soustavě zdají být krotké. Tyto objevy znamenají velký pokrok v poznání počasí na exoplanetách a naznačují, co by mohly budoucí teleskopy odhalit o dalších světech podobných Zemi.
Na připojeném obrázku je infračervený snímek Malého Magellanova mračna pořízený vesmírnou observatoří Herschel Evropské kosmické agentury (ESA). Kroužky označují pozice pozorované radioteleskopem ALMA a odpovídající zvětšený obraz pozorovaného molekulárního mračna z rádiových vln vyzařovaných oxidem uhelnatým. Zvětšené obrázky orámované žlutě označují vláknité struktury. Obrázky v modrém rámečku označují načechrané útvary.
Usazeniny nalezené na blízkém asteroidu ukazují na slanou vodu ve vnější Sluneční soustavě. Vědci objevili ve vzorcích z asteroidu Ryugu minerály soli, které ukazují na minulost s kapalnou vodou. Přítomnost těchto solí naznačuje, že na mateřském tělese Ryugu bylo kdysi teplé slané prostředí, než voda zmizela. Tento objev by nám mohl pomoci pochopit roli vody při utváření planet a měsíců v celé Sluneční soustavě.
Nový výzkum ukazuje, že vnitřní jádro Země se může deformovat v důsledku turbulencí ve vnějším jádru, což mění jeho strukturu a rotaci. Nová studie ukazuje, že vnitřní jádro Země prochází strukturální proměnou. Studie vědců z USC (University of Southern California) publikovaná v časopise Nature Geoscience odhaluje strukturální změny v blízkosti vnitřního jádra Země, které naznačují, že se jeho povrch může měnit.
Úžasný infračervený snímek regionu Sagittarius C odhaluje stovky tisíc hvězd poblíž středu Mléčné dráhy, který pořídil dalekohled ESO Very Large Telescope (VLT). Teleskop pořídil infračervený snímek oblasti Sagittarius C, který odhaluje bohaté pole mladých hvězd. Tento průlom poskytuje vodítko k záhadnému deficitu pozorovaných mladých hvězd v jádru Mléčné dráhy a naznačuje, že oblasti zakryté kosmickým prachem jsou pokladnicí astronomických tajemství.
Podle předběžného výzkumu je kosmická superstruktura Quipu více než 13 000krát delší než Mléčná dráha. Seznamte se s Quipu, novým kandidátem na největší známou strukturu ve vesmíru. Je to v podstatě obří kupa galaxií, která se táhne v délce přibližně 1,3 miliardy světelných let. Její hmotnost dosahuje 200 biliard hmotností Slunce. A jako by to nestačilo, Quipu a další čtyři podobné struktury zahrnují 30 % galaxií, 45 % kup galaxií, 25 % hmoty a 13 % celkového objemu známého vesmíru.
Na obrázku je palomarský 48palcový (120 cm) dalekohled Samuel Oschin Telescope na observatoři v Kalifornii se snímkem Mléčné dráhy v pozadí. Hvězdy představují počet objevených supernov v jednotlivých směrech a ve vloženém obrázku je snímek galaxie po (vlevo) a před (vpravo) výbuchem supernovy. Nový ohromující objev odhalil, že bílí trpaslíci – o nichž se kdysi předpokládalo, že explodují předvídatelným způsobem – ve skutečnosti vybuchují překvapivě různými mechanismy.
Tento umělecký koncept představuje superneptunický svět obíhající kolem hvězdy s nízkou hmotností poblíž středu naší Galaxie – Mléčné dráhy. Vědci nedávno objevili takový systém, který může překonat současný rekord pro nejrychlejší systém exoplanet, který se pohybuje rychlostí nejméně 540 kilometrů za sekundu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí