Aktuality AK

Tato umělecká ilustrace znázorňuje volně se pohybující planetu, která putuje vesmírem a není vázána na žádnou hvězdu. Nový výzkum naznačuje, že i bez hvězdy mohou tyto planety vytvářet své vlastní miniaturní planetární systémy.

Vzácný marťanský meteorit odhalil složité vulkanické procesy a heterogenitu pláště na Marsu a poskytl nové stopy k magmatické evoluci a tepelné historii této planety. V průlomovém objevu publikovaném v prvním čísle časopisu Planet vědci z Chengdu University of Technology odhalili, jak vznikla nově identifikovaná marťanská hornina. Tento vzorek – Northwest Africa (NWA) 16254 – patří do skupiny gabrových šergottitů a vykazuje významné geochemické ochuzení. Studiem jeho složení otevřel tým nové okno do vulkanické historie Marsu a způsobu, jakým jeho plášť a kůra v průběhu času interagovaly.

Mimořádná rentgenová studie odhaluje, jak se síra mění a formuje ve vesmíru, a nabízí nový pohled na skrytou chemii Mléčné dráhy. Mezinárodní tým vědců provedl průlomové měření elementární síry rozložené ve vesmíru s využitím pozorování z rentgenové družice XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), kterou vede Japonsko.

Navzdory výkonným dalekohledům, se kterými moderní astronomové pracují, jsou vzdálené končiny Sluneční soustavy stále záhadou. Do těchto oblastí neproniká mnoho slunečního světla a existují silné náznaky, že se tam skrývají dosud neobjevené objekty. Tělesa, která astronomové v těchto temných končinách objevili, jsou primordiální a jejich oběžné dráhy naznačují přítomnost dalších dosud neobjevených objektů. Složit to všechno dohromady je náročné.

Astronomové potvrdili existenci vzácné planety obíhající retrográdně v těsném dvojhvězdném systému. Většina hvězd ve vesmíru je součástí dvojhvězdných systémů nebo vícenásobných soustav. V těchto systémech může blízká doprovodná hvězda ztěžovat vznik planet a udržení stabilních oběžných drah pouze kolem jedné z hvězd.

Nové fosilní důkazy naznačují, že kambrijská exploze – dlouho oslavovaná jako dramatický zrod složitého živočišného života – nemusí být tou náhlou evoluční událostí, za kterou jsme ji považovali. Výzkumníci analyzující starověké stopy fosilií z doby před 545 miliony let objevili známky překvapivě vyspělých, mobilních tvorů, kteří předcházeli kambriu o miliony let. Tyto organismy měly pravděpodobně segmentovaná těla, svaly, a dokonce i primitivní smyslové systémy, které po sobě zanechávaly stopy, jež svědčí o pohybu, adaptaci a komplexnosti.

Na publikovaném obrázku je schéma experimentu MIT: Dva jednotlivé atomy plovoucí ve vakuové komoře jsou osvětleny laserovým paprskem a fungují jako dvě štěrbiny. Interference rozptýleného světla je zaznamenána vysoce citlivou kamerou zobrazenou jako stínidlo. Nekoherentní světlo se jeví jako pozadí a naznačuje, že foton se choval jako částice procházející pouze jednou štěrbinou.

Vědci učinili klíčový krok k pochopení toho, jak mohly živé buňky vzniknout z neživé hmoty. V určitém okamžiku historie Země daly neživé, anorganické látky vzniknout prvním formám života. Tento přechod z neživé hmoty na živé organismy zůstává jednou z nejzásadnějších a dosud nevyřešených otázek vědy. Dnes vědci vyvíjejí syntetické buňky, které se chovají jako skutečné, ve snaze odhalit poznatky o tom, jak mohl život na naší planetě původně vzniknout.

Astronomové objevili fascinující nový svět, který zpochybňuje naše chápání planetárních systémů. Mezinárodní tým vědců pomocí družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) NASA objevil TOI-2431 b, planetu velikosti Země obíhající kolem blízké hvězdy vzdálené pouhých 117 světelných let. To, co dělá tento objev mimořádným, není jen velikost planety, ale také to, jak neuvěřitelně rychle obíhá kolem své hvězdy.

Mezinárodní tým astronomů oznámil, že pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) detekoval 17 složitých organických molekul (COM – complex organic molecules) v protoplanetárním disku obklopujícím vzdálenou hvězdu. Mezi tyto detekce patří i první pozorování ethylenglykolu (CH₂OH)₂ a glykolonitrilu (HOCH₂CN), o kterých se předpokládá, že jsou stavebními kameny aminokyselin a jejich prekurzorů. Zatímco tyto molekuly byly ve vesmíru detekovány již dříve, toto je poprvé, co je vědci zaregistrovali v disku kolem protohvězdy, kde se tvoří planety, což nabízí lákavá vodítka o původu života ve vesmíru.