Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Připojený obrázek ukazuje galaxii vznikající jen několik set milionů let po Velkém třesku, kdy byl vesmír během éry reionizace směsí průhledného a neprůhledného plynu. Data z Vesmírného teleskopu Jamese Webba ukazují, že v sousedství těchto raných galaxií je hodně chladného neutrálního plynu – a že plyn může být hustší, než se očekávalo. Webbův teleskop pozoroval tyto galaxie v rámci svého průzkumu Cosmic Evolution Early Release Science (CEERS) několik měsíců poté, co začal v roce 2022 provádět pozorování. CEERS zahrnuje snímky i spektra ze spektrografu NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph). Data z CEERS byla okamžitě zveřejněna na podporu objevů, jako je tento, v rámci Webbova programu Early Release Science (ERS).
V novém článku astrofyzikové pod vedením Bostonské univerzity (BU) vypočítali pravděpodobnost, že Země byla vystavena studeným, drsným mezihvězdným mračnům, což je jev, který se dříve v geologických klimatických modelech nezvažoval. Na krátkou dobu před miliony let mohla být Země zbavena ochranného plazmového štítu Slunce, zvaného heliosféra, který je na připojeném obrázku znázorněn jako tmavě šedá bublina na pozadí mezihvězdného prostoru. Podle nového výzkumu to mohlo vystavit Zemi vysokým úrovním radiace a ovlivnit její klima.
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil pozoruhodný počet vzdálených supernov, což poskytuje nový pohled na strukturu a expanzi raného vesmíru. To zahrnuje detekci supernov typu Ia na bezprecedentní vzdálenosti, což přispívá k našemu pochopení vesmírných vzdáleností a expanze vesmíru. Webbův teleskop našel v raném vesmíru 10krát více supernov, než bylo známo. Ukázalo se, že vesmírný teleskop Jamese Webba vyniká jako lovec supernov! Díky své extrémní citlivosti v infračerveném spektru objevuje vzdálené supernovy téměř všude, kam se podívá.
Nová studie poskytuje jasný důkaz, že vnitřní jádro Země začalo snižovat svou rychlost rotace kolem roku 2010. Vědci z USC (University of Southern California) prokázali, že vnitřní jádro Země se zpomaluje ve vztahu k povrchu planety, jak ukazuje nový výzkum zveřejněný v Nature. Pohyb vnitřního jádra je diskutován vědeckou komunitou již dvě desetiletí, přičemž některé výzkumy naznačují, že vnitřní jádro rotuje rychleji než povrch planety. Nová studie USC poskytuje jednoznačný důkaz, že vnitřní jádro začalo kolem roku 2010 snižovat svou rychlost a otáčelo se pomaleji než zemský povrch.
Umělecké ztvárnění ukazuje systém novy HM Sagittae (HM Sge), kde bílý trpaslík přitahuje materiál ze svého souputníka – rudého obra. Kolem bílého trpaslíka se tak vytváří žhnoucí horký disk, který může nepředvídatelně podstoupit spontánní termonukleární explozi, protože příliv vodíku z rudého obra se zahušťuje a dochází k explozi. Tyto ohňostroje mezi doprovodnými hvězdami jsou pro astronomy fascinující tím, že poskytují pohled na fyziku a dynamiku hvězdného vývoje v binárních systémech.
Námraza detekovaná na rovníkových sopkách Marsu naznačuje neočekávanou dynamiku klimatu a nabízí nový pohled na koloběh vody na planetě a atmosférické podmínky nezbytné pro budoucí mise na Mars. Mezinárodní tým planetologů objevil stopy vodní námrazy na vrcholcích sopek Tharsis na Marsu, což jsou nejen nejvyšší vulkanické hory na rudé planetě, ale v celé Sluneční soustavě. Podle nové studie publikované 10. června 2024 v Nature Geoscience byl objev námrazy poprvé spatřen poblíž rovníku planety, což zpochybňuje stávající vnímání dynamiky klimatu planety.
Tento objev umožnila astronomická družice ESA s názvem Gaia, která mapuje více než miliardu hvězd v celé naší Galaxii i mimo ni a sleduje jejich pohyb, svítivost, teplotu a složení. Mléčná dráha postupem času rostla, jak se další galaxie přibližovaly, srážely se s ní a byly roztrhány a pohlceny naší Galaxií. Každá kolize vyvolala „vrásky“, které se stále čeří různými rodinami hvězd a ovlivňují to, jak se pohybují a chovají ve vesmíru.
Vědci z University of Sydney a CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation) objevili pomocí radioteleskopu ASKAP (Australian Square Kilometre Array Pathfinder) neutronovou hvězdu, která rotuje pomaleji než kterákoliv jiná dříve objevená. Toto zjištění zpochybňuje stávající modely chování neutronových hvězd a mohlo by ovlivnit naše chápání vývoje hvězd a charakteristik těchto hustých pozůstatků supernov.
Ultrachladné trpasličí hvězdy jsou rozšířené ve slunečním sousedství. Nicméně jejich extrémně nízká jasnost ponechala jejich planetární populaci do značné míry neprozkoumanou a dosud bylo zjištěno, že pouze jedna z nich, TRAPPIST-1, hostí tranzitující planetární systém. Astronomové s projektem SPECULOOS (Search for Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars) nyní detekovali planetu velikosti Země na 17hodinové oběžné dráze kolem blízké trpasličí hvězdy SPECULOOS-3.
Velký binokulární dalekohled neboli LBT (Large Binocular Telescope) na Mount Graham spravovaný University of Arizona je jediný svého druhu se dvěma zrcadly o průměru 8,4 metru namontovanými vedle sebe. Výkonný systém adaptivní optiky kompenzuje rozmazání snímku způsobené atmosférickými turbulencemi, což z něj činí jednu z nejvýkonnějších pozemských observatoří na světě.